Pořešín - Dvěma roztomilými piditáborníky se nyní pyšní vodácký dětský tábor na břehu Malše.
Prvním je kudrnatá 2,5letá Maruška Štencová z Prahy, která je, dalo by se říci, Malší odkojená, neboť v Pořešíně tábořila už v prenatálním stavu. A druhým je opeřený krasavec, andulka beze jména, která mezi táborníky jednoho dne bůhvíodkud přilétla. Táborníci tvrdí, že je to sameček.
Jenom sám papoušek ví, kudy ho křídla nesla, když ulétl ze svého domova. Ale zřejmě má dost fyzičku, protože z blízkého okolí tábora se k andulce nikdo nehlásí.
„Ve čtvrtek minulého týdne přilétl na zábradlí terasy hlavní budovy, kterou táborníci označují paluba, a když viděl, že ho poblíž sedící kluci nezaregistrovali, podnikl na ně nálet, aby na sebe upozornil,“ vyprávěla majitelka letního tábora Monika Paterová. Posléze se andulka vyčerpaně uvelebila na rameni jednoho z vedoucích – tábornického admirála. „Pak jsme ji chytili a zatím provizorně zavřeli pod převrácený drátěný košík, dali jí tam vodu a já našla zrní, kterým tady v zimě krmím sýkorky. Ta měla, chudák, žízeň a hlad. Zobala dlouho. Byla celá zdrchaná, ale za dva dny už byla v pořádku a pookřála. Už je z ní zase krásná andulka,“ líčila Monika Paterová.
„Po čase jsme sehnali i klec, dokoupili zrní a andulce je tu s námi dobře. Objížděli jsme okolí, oslovili také kaplické strážníky, že tu máme čísi andulku, ale nikdo zatím papouška nepostrádá. Proto budeme rádi, když to zveřejníte, snad se majitel najde,“ říkala hlavní vedoucí tábora Milena Štencová.
Toto kupodivu není první andulka, která se v pořešínském táboře objevila. „Už asi před deseti lety táborníci našli andulku v lese dole pod Pořešínem,“ zavzpomínala vedoucí.
Pokud někdo nad ztrátou tohoto přítulného papouška teskní, může se přihlásit na telefon majitelky tábora 732 616 891.